Jaderna puma a její výroba v amatérských podmínkách

Z toho vyuzitelna energie
se pocita cca 201 MeV, nebot asi 10 MeV odnaseji neutrina, ktera maji
obrovskou pronikavost.

Vlastni retezova reakce bohuzel nema 100%ni ucinnost, protoze cast
zasazenych jader se nerozstepi, cast neutronu je pohlcena nestepitelnymi
primesmi a konstrukcnimi prvky a cast neutronu ze soustavy unika. Na
techto vlivech zavisi hodnota multiplikacniho faktoru k, coz je pomer
poctu neutronu vzniklych stepenim k poctu neutronu pohlcenych v soustave
za urcity casovy interval. Je-li k>1 (cim vetsi, tim lepe), dochazi k
retezove stepne reakci se vsemi dusledky (svetelne a zvukove efekty).

Kriticka hmotnost soustavy je stav, kdy je unik neutronu z povrchu
soustavy kompenzovan zvysenim poctu neutronu vzniklych v celem objemu
soustavy. Zavisi na slozeni soustavy (neucinne zachycovani neutronu),
materialu okoli (odraz uniklych neutronu zpet do soustavy - pouzitim
neutronovych zrcadel lze kritickou hmotnost soustavy znacne snizit) a
geometricke forme (na te zavisi pocet uniklych neutronu - nejlepsi je
koule). Kriticke hmotnosti je v soustave s kovovym uranem mozne
dosahnout jen zvysenim podilu stepitelneho izotopu - obohacovanim uranu.
Pro uran obohaceny na 90% je to 24.5 kg pro kouli obklopenou vodou
(doporucuji pouzit neutronova zrcadla a pridat male mnozstvi moderatoru
- snizeni pravdepodobnosti neucinneho zachytu neutronu (pozn.aut.)).

U termojaderne pumy se vyuziva principu jaderne fuze. Vysokou vazebnou
energii vztazenou na 1 nukleon ma helium 42He, proto se jadra s nizsi
vazebnou energii mohou premenovat na helium. Reakce mohou probihat pouze
za velmi vysoke teploty a tlaku (zajisti jaderna puma).

Jaderna puma a její výroba v amatérských podmínkách

Principem jaderne pumy je nahle uvolneni velkeho mnozstvi energie ve
forme elektromagnetickeho zareni pestre palety vlnovych delek a
kineticke energie vzniklych castic. Tato energie vznika pri stepeni
atomoveho jadra za dodani maleho mnozstvi energie zachycenym neutronem.
Z prirozenych nuklidu je pouze nuklid 235U schopny samovolneho stepeni
jadra po zachytu tepelneho neutronu. Jadro tohoto izotopu uranu je jiz v
klidovem stavu deformovane, po zachyceni neutronu se rozkmita a posleze
se zaskrcuje a rozpada na dve stepne trosky, 2-3 neutrony (ale nekdy i
0-8) stepici dalsi jadra a zpusobujici retezovou reakci a nekolik kvant
zareni X. Stepne reakci vsak konkuruje reakce (n,X), protoze emise
fotonu je alternativni metoda ztraty energie. Neutron vsak muze byt
zachycen i jadrem 238U, pricemz probihaji reakce 238U(n,X) ---> 239U,
239U ---> 239Np ---> 239Pu. Teto reakce se vyuziva v tzv. mnozivych
reaktorech, perspektivnich pro jadernou energetiku, protoze vznikajici
plutonium lze pouzit jako stepny material pro jadernou reakci.

Stepna reakce probiha podle rovnice:


1 235 A1 A2 1
n + U ---> L + M + z n + x X
0 Z1 Z2 0

kde Z1 + Z2 = 92, A1 + A2 + z = 236 a z = 2.41.

Produkty stepne reakce jsou velmi ruznorode. Muze vzniknout pres 90
ruznych jader s vytezky mezi 0.001 ppm az 7%. Maximalni vytezky jsou pri
stepeni tepelnymi neutrony v oblasti jader s A = 85-105 a A = 130-150,
pri stepeni rychlymi neutrony (obvykle v mnozivych reaktorech a zejmena
v jadernych zbranich) mezi 158-178. V nezanedbatelnem mnozstvi vznika
jeste treti jadro - tzv. minoritni stepna troska, kterou je obvykle
tritium, helium, lithium ci beryllium. Pomer A/Z u vznikajicich jader je
stejny jako u 236U, tedy 1.57 coz je pro dane nuklidy nevyhodne a pomer
se upravuje negatronovou premenou v kratsich ci delsich generickych
retezcich (lze odvodit z tabulkovych udaju). Celkova energie uvolnena
pri stepne reakci je 211 MeV (vcetne energie vznikle pri radioaktivnich
premenach sekundarnich produktu - cca 14 MeV).

Jaderna puma a její výroba v amatérských podmínkách

Pozdni projevy zareni jsou napriklad poskozeni kuze - rozsireni koznich
cevek, zvysena pigmentace, nekdy i odumirani a zvredovateni, casto
vedouci az ke vzniku rakoviny. Dosti bezny je i zakal ocni cocky,
zhorsujici zrak az k slepote. Zvyseny sklon k tvorbe nadoru pretrvava az
desitky let, stoupa tez pravdepodobnost vzniku leukemie. Asi 0.5%
populace je citliva uz na davku 1 Gy. Rada farmakologickych preparatu,
radioprotektiv, muze zcasti zmirnit ucinky zareni. Vetsinou jde o latky
obsahujici siru, v nouzi lze pouzit i vajecny bilek ve vetsim mnozstvi.
Tyto latky se vsak musi uzit asi pul hodiny pred predpokladanym
ozarenim. Nebezpecnost radioaktivniho zareni spociva hlavne v jeho
smyslove nezjistitelnosti. Vysoke intenzity zareni zpusobuji modravou
fluorescenci ocniho obsahu, uvidite-li vsak nekdy neco takoveho, piste
zavet, nebot se v dalsich nekolika hodinach nebo mozna i dnech
rozloucite s vasi pozemskou existenci. Somaticke priznaky nejsou zadne,
eventuelni neprijemne pocity jsou jiz priznaky rozvijejici se nemoci z
ozareni.

Jaderna puma a její výroba v amatérských podmínkách

Ionizujici zareni vyvolava fragmentaci molekul, denaturaci bilkovin,
stepeni aminokyselin a vznik amoniaku a sulfanu, vznik vodiku a kysliku
z vody, inaktivaci enzymu, polymerizaci a depolymerizaci makromolekul -
fragmentaci chromozomu a genetickym porucham, v extremnich davkach az
lyzi bunky. Podprahovou davku nelze nijak pocitit. Vyssi davky, pusobici
jiz dosti skodlive, se pocituji jako stav kocoviny po vypiti vetsiho
mnozstvi alkoholu (tzv. rentgenova kocovina).

Mirne prechodne zarudnuti kuze zpusobuje jiz mistni ozareni 5 Gy. Pri
davce 10-20 Gy se kuze rozpada, objevuji se vredy. Za dva tydny vypadaji
vlasy a byla-li celkova davka vyssi nez 5 Gy, jiz nenarostou.

Prodromalni reakce se projevuje az se zpozdenim. Charakterizuji ji
obtize zazivaci a nervove, nechutenstvi (1.2+0.4 Gy), nevolnost (1.7+0.3
Gy), unavnost (1.8+0.5 Gy), skleslost, poceni, bolesti hlavy a apatie,
nekdy stridana neklidem. Jiz male davky zpusobuji poskozeni kostni drene
s naslednou anemii a poskozenim, eventuelne selhanim imunity organismu.
Pri vyssi davce se objevuji zvraceni (2.1+0.5 Gy), prujmy (2.4+0.6 Gy) a
caste krvaceni. Davka 2.8+0.5 Gy pusobi po nejake dobe smrt, smrt do
30-60 dnu (pro 50% subjektu) nastava pro jednorazove ozareni cca 4.5 Gy
(odhad individualne kolisa mezi 2 a 7 Gy). I velmi nizke davky pusobi
silne teratogenicky.

Jaderna puma a její výroba v amatérských podmínkách

(prvně publikováno v časopise Vodíková jiskra)

Mezi nejkrásnější efekty, které je možno vytvořit, patří jaderný výbuch.
V nepatrnem okamziku se uvolni ohromne mnozstvi energie, ktere zbytek
naloze odpari a promeni v idealni plazma o teplote nekolika milionu
kelvinu. Toto se navenek projevuje jako nesmirne jasna, krasna a
rozpinajici se koule ohne, sirici kolem sebe tlakovou vlnu nicici vse
zive i nezive a zametajici zemsky povrch. Tlakovou vlnu predchazi vlna
svetelna a tepelna, ktere trvaji nekolik sekund a zpusobuji oslepnuti a
az smrtelne popaleni nechranenych osob. Jsou provazeny radiovym zarenim,
zarenim gama a neutrony. Radiovy a magneticky impuls pusobi poskozeni
elektroniky, radiacni vlna pusobi silne ionizacne, cimz se narusuje
struktura napr. zive tkane a dochazi k poskozeni zivych organismu, v
konecnem dusledku vzdy smrtelneho (cimz vas samozrejme nechci odradit od
konstrukce takovehoto veseleho zarizeni, vzdyt jednou tam musime
vsichni...). Sekundarnim dusledkem jaderneho vybuchu je radioaktivni
zamoreni rozsahleho prostoru, coz vsak jeho obyvatele, zejmena z
blizkosti epicentra vybuchu, uz nemusi zajimat.

TECHNICKÉ ZBOŽÍ:

Trichlorethylen 900ml 149,-
Xylen 900ml 56,-
Formaldehydi solutio 35% (formaldehyd) 900ml 79,-
Terpentýnový olej 500ml 54,-
Terpentýnový olej 1000m1 89,-
Ricínový olej nalévaný 1kg 80,-
Lněný olej 1000ml 149,-
Lněný olej 200m1 39,-
Glycerin 1000m1 198,-
Grafit vážený 25kg 1kg 80,-
Klih kostní vážený 50kg 1kg 120,-
Uhličitan amonný (amonium) vážený 50kg 1kg 70,-
10dkg 10,-
Soda bikarbona ČsL 4 vážená 50kg 1kg 60,-
(potravinářská)
Kyselina citrónová vážená 25kg 1kg 80,-
Kyselina sorbová Čsl 4 vážená 40kg 1kg 377,-

CHEMIKÁLIE:

zboží balení ceny
KYSELINY:
Kyselina solná technická 30% 1l. 22,-
Kyselina solná technická 30% 0.5l. 16-
Kyselina sírová aku.32bé 1l. 22,-
Kyselina sírová aku.32bé 0.5l. 15,-
Kyselina dusičná čistá 65% 900ml 59.-
Kyselina fosforečná čistá 85% 900ml 155,-
Kyselina octová čistá 99% 900ml 130,-
Kyselina mravenčí 85-87% 900ml 120,-
Kyselina oxalová(šťavelová) vážená 50kg 1kg 100,-
Kyselina fluorovodíková p.a.38-40% 900ml 169,-
Kyselina sírová 96% 900ml 108,-
ChEMIKÁLIE:
Fosforečnan sodný vážený 50kg 1kg 35,-
Kamenec chromito draselný vážený 50kg 1kg 57,-
Soda kalcinovaná bezvodá vážená 25kg 1kg 20,-
(uhličitan sodný bezvodý)
Siřičitan sodný vážený 50kg 1kg 30,-
Pyrosiřičitan draselný vážený 50kg 1kg 130,-
(kaliopyrosulfit)
CHlorid amonný (salmiak) vážený 50kg 1kg 50,-
Síran hořečnatý (hořká sůl) vážená 50kg 1kg 25,-
Síran hlinitý vážený 50kg 1kg 25,-
Pyrosiřičitan sodný vážený 50kg 1kg 44,-
Thiosíran sodný (sirnatan) vážený 50kg 1kg 55,-
Dusičnan draselný (sanitr) vážený 25kg 1kg 65,-
Hydroxid sodný 1kg 45,-
Hydroxid draselný vážený 50kg 1kg 65,-
Manganistan dras.prášek vážený 1kg 99,-
Kamenec hlinitodraselný vážený 50kg 1kg 89,-
(síran)
Síran měďnatý (modrá skalice) vážený 50kg 1kg 60,-
Síran amonný syntetický vážený 50kg 1kg 20,-
Perboritan sodný tetrahydrát vážený 50kg 1kg 49,-
Síra mletá vážená 50kg 1kg 25,-
Síra srážená ČsL 4 500g 114,-
Suřík vážený 50kg 1kg 89,-
Magnesium vážený 25kg 1kg 140,-
Mastek vážený 25kg 1kg 50,-
Peroxid vodíku 30% 500ml 30,-
Peroxid vodíku PA čistý 30% 1000ml 155,-
Thiomočovina p.a. 500g 126,-

Millerit

"zlat‚ vlasy" Ni S
Vlastnosti: Tento mi-
ner l se nach zˇ vŘt-
çinou v n dherněch
trsech. ¬etn‚ krysta-
ly majˇ podobu jem-
něch, mosaznŘ §lu-
těch jehlic a vl sk….
ale mohou bět
matn‚ a nazelenale çed‚. hnŘdav‚ a§ do źer-
na s hedv bněm leskem. ćtŘpnost: dokonal ;
hustota: 5,3.
Vznik a věskyt: Millerit se jen zýˇdka vyskytuje
ve vŘtçˇm mno§stvˇ, vŘtçinou vznik  v cemen-
taźnˇ z˘nŘ jako druhotně miner l z jiněch nik-
lověch rud. Proto jej lze najˇt na niklověch
naleziçtˇch nejr…znŘjçˇho druhu. Na dole Fried-
rich (Wissen/Siegerland, SRN) byla nalezena
źerstv , leskl , pod‚lnŘ pruhovan  st‚bla
o tlouçśce 0,5-2 mm a d‚lce a§ 5 cm a ra-
di lnŘ trsovit‚ agreg ty. Dalçˇmi zn měmi nŘ-
meckěmi naleziçti jsou Nanzenbach u Dillen-
burgu, Ramçbeck, Mˇçen. N dhern‚ krystaly
byly nach zeny v uhelněch dolech v PorŁýˇ,

napý. v dole Christian Levin v Essenu, nejkr s-
nŘjçˇ krystaly z poslednˇ doby poch zejˇ z dolu
Zollverein, v dole Germania v Dortmundu byly
objeveny vlasovit‚ krystaly a§ 8 cm dlouh‚,
jejich§ çpiźky byly zź sti rozçtŘpen‚, v okolˇ
Wuppertalu-Elberfeldu byly v drŁz ch naleze-
ny źerstv‚ jehlicovit‚ krystaly a§ 15 mm dlou-
h‚ a zź sti ohnut‚ a kroucen‚. Dalçˇ naleziçtŘ
jsou ve Walesu a v Bombianu u BolonŘ v It -
lii, u n s v J chymovŘ a na kladenskěch hal-
d ch.
Věznam a vyu§itˇ: Tento nerost byl objeven
v roce 1789 a jeho jehlicovit‚ krystaly byly po-
va§ov ny za vlasovitou formu pyritu. Teprve
po dlouhotrvajˇcˇ diskusi byl millerit uzn n ja-
ko samostatně miner l. M  sice vysokě obsah
niklu, ale vyskytuje se v malěch mno§stvˇch,
a proto nem  jako niklov  ruda věznam.-.-.-.-.-.-