V předchozích kapitolách

již uváděné stáří Země je poměrně spolehlivě určováno z radioaktivity hornin. Předpokládá se, že od okamžiku ztuhnutí horniny se v ní hromadí produkty radioaktivního rozpadu prvků. Nejznámější uran 238U --- 206Pb + 8 4He s poločasem rozpadu 4.49.109 let. Z relativního množství radioaktivního izotopu a stálého izotopu, vzniklého rozpadem v hornině, lze odhadnou její stáří. Pro nejstarší horniny v zemské kůře byla tak nalezena hodnota (4.5 +0.3).109 let, což je interpretováno jako stáří Země. Stáří sluneční soustavy a Slunce samotného jsou zhruba stejné.