Klastické sedimenty

Nejhrubší klastiké sedimenty představují štěrky /psefity/. Jsou obvykle smíšeny s jinými sedimenty, hlavně psamity a lutity. Většinou jsou složeny z úlomků více hornin a minerálů, jen málokdy z jednoho typu. Chemické složení psefitů je velmi proměnlivé a je silně ovlivněné místním zdrojovým materiálem.
Nejčastějším minerálem je křemen.

Jemnějšími částicemi jsou tvořeny psamity. Ty lze rozdělit do dvou skupin - nezpevněné-písky a zpevněné - pískovce. Také jejich složení je velmi proměnlivé a závisí na zdrojovém materiálu. V píscích jsou klastická zrna tvořena obvykle křemenem či draselnými živci, uplatňují se ale také další materiály. Tmel pískovců je často tvořen jílovými minerály, dále kalcitem, dolomitem, někdy také pyritem, sádrovcem nebo jinými minerály. Chemické složení je proměnlivé. Např. křemenné písky mají vysoký obsah SiO2 a nízký obsah alkálií, MgO a oxidů železa. Bitoklastický pískovec obsahuje méně SiO2, více ale hořčíku a vápníku.
Z nejjemnějších klastických minerálů - eolitů - je nejrozšířenější spraš. Obsahuje prachové částice spolu s klastickými zrny křemene a dalších hornin a minerálů. Spraš vždy obsahuje podstatný podíl jilových minerálů.
Oproti pískovcům obsahuje průměrně méně SiO2, více pak železa a také Al2O3. Kromě těchto, nejvýraznějších, rozdílů lze nalézt i další, v obsahu jiných složek.