Složení ovzduší Země

se pak postupně měnilo v závislosti na průběhu geologických a bilologických dějů, až k současnému stavu. Před asi 4 miliardami let dochází ke vzniku prvých forem života. CO2 se ve značné míře rozdpouštěl ve vodách oceánů, které obsahovaly ionty kovů, vedle Na+ zejména Ca2+ a Fe2+, které se do vody dostávaly při zvětrávání hornin. Ca2+ ionty se srážely s rozpuštěným CO2 jako uhličitan vápenatý, který vytvářel na mořském dnu usazeniny. Během evolučního vývoje vznikly nejprve ve vodě prvé formy života, které začaly spotřebovávat v prostředí se vyskytující sloučeniny uhlíku, síry, dusíku, včetně kovovým iontů (Fe2+) v rámci své spotřeby energie. V čase před 3 a 4 miliardami let vstupují na vývojovou scénu bakterie, které mohly již spotřebovávat světelné záření při fotosyntéze za vzniku organických sloučenin. Zvlášť aktivně se projevovaly fotosynteticky aktivní organismy, které mohly spotřebovávat oxid uhličitý jako zdroj potravy. Kyslík uvolňující se při fotosyntetických reakcích v mořích oxidoval soli Fe+ na špatně rozpustné oxidy Fe3+, které spolu s dalšími anorganickými látkami a produkty rozkladu odumřelých organismů se usazovaly jako železem bohatý kal, jen malá část kyslíku vstupovala do atmosféry.
V dalším vývoji Země, před asi 1.8 miliardami let se převážná část v mořské vodě obsažených iontů Fe2+ spotřebovala a přebývající část kyslíku, proti předchozí etapě, začala se ve stále větší míře se hromadit v atmosféře.