Koroze kovů

narušení jejich povrchu chemickými (plynné nebo kapalné nevodné prostředí) nebo elektrochem.ději ( přítomnost elektrolytu, obvykle voda) dochází k narušení struktury kovů, Koroze: a/ rovnoměrná (narušení celé plochy), b/ nerovnoměrná – důlková (malé plochy, proniká rychle do hloubky), mezi krystalová (do hloubky mezi krystaly kovu), štěrbinová ( v nepravidelnostech materiálu nebo u usazenin na jeho povrchu), rychlost koroze je urychlována cirkulací vody a ovlivňována hodnotou pH.
Ochrana proti korozi-a/ odstraněním korozivních látek z vody – rozpuštěného kyslíku a oxidu uhličitého,
b/ vytvořením ochranného filtru na kovu - vznikají působením vzdušného kyslíku nebo látek obsažených ve vodě (měděnka), u Fe tzv. Tillmansův ochranný film, c/pasivace kovů – zvláštní druh ochrany působením oxidačních látek, není zcela objasněna, předpokládá se tvorba ochranného filmu, příkladem pasivace Fe je jeho ponoření do koncentrované kyseliny dusičné. Pasivačním účinkem lze vysvětlit odolnost nerez oceli obsahujících chrom, d/ katodová metoda – anodickému rozpouštění kovů můžeme zabránit tím, že kov přeměníme na katodu: a/ chráněný kov spojíme vodivě s elektronegativnějším kovem, který pak tvoří tzv. obětovanou anodu (Mg, Al, Zn), jež se rozpouští, b/ vložíme napětí na chráněný kov, takže tento tvoří katodu, anoda je z odolného materiálu, e/ pokovování , f/ nátěry – vytvářejí po zaschnutí tenkou ochrannou vrstvu, olejové nátěry (měkké, dobře lnou na povrch kovu, málo pevné, vodou bobtnají), asfaltové nátěry – z přírodního asfaltu z odpadu při destilaci ropy, vhodná ochrana před vodou, nitrocelulozové laky – dobré mechanické vlastnosti, ve vodě nerozpustné, na kovové předměty, syntetické pryskyřice – dobře lnoucí, lesklý a pružný film, odolné vůči vodě a chemikáliím, (fenolformaldehydové pryskyřice, polyvinylchlorid, teflonové laky, silikonové laky, kaučukový latex a chlorovaný kaučuk).