Cementační sedimenty

Jak již bylo uvedeno v dřívější části, děli se tento typ sedimentů obvykle podle složení. Užívá se zejména klasifikace podle obsahu určitého kationtu či aniontu.

Jíly a lutity
Mezi sedimenty klastické jsme si dříve zařadili lutity. Vzhledem k jemnosti částic těchto hornin však mohou být zařazeny také mezi sedimenty cementační. Proto si jejich chemické složení probereme v této kapitole společně s jílovými sedimenty.
Jílové sedimenty se můžeme podle stupně zpevnění rozdělit následovně na: nezpevněné - jíly
středně zpevněné - jílovce
silně zpevněné - jílové břidlice.
Také lutity je možno podle stupně zpevnění rozdělit. Rozlišíme potom břidlice, což jsou silně zpevněné lutity, a bahna. Bahna jsou lutity nezpevněné, navíc s vysokým obsahem vody. Chemické složení jílů a lutitů závisí na chemickém složení jílových minerálů a příměsí obsažených v tomto typu sedimentů. Z minerálů se nejčastěji uplatňují křemen, muskovit a hořlavé organické složky, občas také další minerály - například živce, opál, kalcit, siderit.
Z chemického hlediska jsou jílové minerály nejčastěji křemičitany hliníku, železa, hořčíku, některé obsahují i alkalické kovy. V menších množstvích jsou obsaženy Cu, Cr, Ni a Zn.