Tholeiitové horniny

Je možno také pozorovat změny v obsahu prvků v závislosti na poloze hornin v ostrovním oblouku.
Tholeiitové horniny leží nejblíž k mořskému příkopu, alkalicko-vápenaté dále a shoshonitové leží nejblíže ke kontinentu. V závislosti na tom je možno konstatovat, že směrem ke kontinentu roste obsah K2O v horninách, vzrůstá hodnota poměru K2O/Na2O. Mění se rovněž stupeň obohacení železem a stupeň oxidace železa.
Vulkanické horniny kontinentálních okrajů jsou tvořeny hlavně andezity, dacity a ryolity, často se objevuje křemen. Tato horniny byly často pokládány za shodné s magmatickými horninami ostrovních oblouků. Lze však mezi těmito horninami odhalit řadu rozdílů. Rozdíly jsou v zastoupení horninových typů i v chemickém složení hornin.
Kontinentální okraje oproti ostrovním obloukům nejsou bohaté na bazické - čedičové horniny a tholeiity zde zcela chybí.
Základním rozdílem v chemickém složení je například obsah K2O, který je v horninách kontinentálních okrajů vyšší. Značné rozdíly jsou také v obsahu stopových prvků. Horniny kontinentů obsahují více např. Rb, Ba, U a Th. Obsahy V, Cr či Ni bývají obvykle o něco nižší.