Dalším zajímavým problémem

je vytvořit obvod, který by pracoval v širokém rozmezí teplot. Člověkem vytvořené obvody při velkých změnách teplot selhávají. Obvyklé mikroprocesory pracují v rozsahu teplot od -20 stupňů do 80 stupňů Celsia. Konstruktéři používají zapojení hodin takovým způsobem, aby všechny obvody měly dostatek času přejít do určitého digitálního stavu.
Thompsonův obvod pracoval pouze v rozsahu teplot 10 stupňů Celsia, tedy v rozsahu, v němž se měnila teplota v laboratoři během experimentu. Zřejmě teplota mění kapacitanci a rezistenci nebo jiné elektrické vlastnosti komponent obvodů. Tato skutečnost je ovšem závažná. Pokud nějaký obvod musí být schopen reagovat na změny teploty, obvykle není levný. Evoluce ale může riskovat. Thompson pro další genetické algoritmy naplánoval, že obvody budou hodnoceny nejen podle toho, jak plní svoji funkci, ale také podle toho, jak dobře se vyrovnají s variacemi teploty. Evoluce může vytvořit sadu obvodů, z nichž každý bude pracovat jen v určitém rozsahu teplot. Thompson se rozhodl mezi výchozí komponenty zařadit hodinový obvod a zkoumat, jakým způsobem jej evoluční mechanismus využije a zda jej vůbec využije.
Thompsonovy obvody jsou zatím schopny řešit jen jednoduché problémy. Lze je však použít v komplexních zapojeních, kde mohou zastávat řadu užitečných funkcí. Thompson již vyvinul řadiče pro miniaturní roboty firmy Xiling v Edinburghu, která vyrábí obvody FPGA. Navíc o práci Adriana Thompsona projevila zájem americká firma Motorola, která vytvořila novou technologii polí FPGA. Zájem také projevila britská telefonní společnost Telecom, která hledá řešení problémů zpracování signálů.