Thompsonovu myšlenku již použili ve vlastní práci Julian Miller a Peter Thomson z Napierovy univerzity v Edinburghu. Při vývoji vlastních digitálních obvodů použili poněkud vyšší úroveň než Thompson. Za základní komponenty použili různá logická hradla a jejich propojení a nechali na ně působit evoluční proces. Tímto způsobem se jim podařilo vytvořit různé jednoduché aritmetické jednotky, jako je násobič.
Pokud evoluční konstrukce splní, co se od nich očekává, není daleko doba, kdy budeme používat elektronické systémy, jejichž zapojení nikdo nebude rozumět. Thompson se domnívá, že takové obvody budou dlouhou dobu vyvolávat u řady odborníků určité podezření, protože budou nepochopitelné.
Pokud se takové obvody prosadí a začnou se používat např. v různých řídících systémech nebo lékařských zařízeních, můžeme stát před etickým problémem, tvrdí Inman Harvey, šéf střediska the Centre for Comutational Neuroscience and Robotics. Nakolik budou přijatelná zařízení, jejichž kritické komponenty byly zhotoveny uměle a nikdo neví, jak pracují? Kdo ponese vinu, když dojde k jejich selhání?
Pierre Marchal se domnívá, že jde o problém lidí, kteří nikdy neviděli, jak se například dnes testují mikroprocesory. Nikdo není schopen otestovat všechny obvody mikroprocesoru za všech možných podmínek. Proto se chyba v procesoru Pentium firmy Intel objevila až rok po jeho uvedení do prodeje.
Harvey a Marchal se shodují, že bezpečnost budoucích čipů bude nutno zajišťovat dlouhodobým a vyčerpávajícím testováním. Pokud čip pracuje spolehlivě za všech možných podmínek, není již podstatné, jak pracuje uvnitř. Sami dodnes neznáme všechny funkce svého organismu, ale nijak nás to neznepokojuje. Pokud se objeví nějaký problém, bude do evolučního algoritmu přidán nový test, který povede k novým řešením. Evoluční mechanismus sám nalezne nejlepší řešení, stejně jako se organismy přizpůsobují stále se měnícím podmínkám a novým onemocněním.
Marchal věří, že dnes je již reálná možnost, že stroje se budou vyvíjet za hranicemi lidských možností chápání. Pro někoho to může být frustrující. Ale riziko, že se technologie vymknou lidské kontrole je mnohem menší, než že se lidstvo zničí jadernou válkou.
Thomson a Miller z Napierovy univerzity si myslí, že evoluce nám ukáže nové technologické triky a že na řadu věcí se budeme dívat jinak.