Stavba atomu

Stavba atomů
Atomy - elementární částice, tvořen centrálním, kladně nabitým jádrem (určuje hmotnost) a obalem záporně nabitých elektronů. Jádro – neutrony(N) a protony(Z) Z+N=A nukleonové číslo. Prvky s odlišným neutronovým číslem – izotopy (např: 126C – izotop uhlíku s A=12 a Z=6)
Hlavní kvantové číslo n a vedlejší kvantové číslo l určují tvar orbitalu a energetickou hladinu, do které elektron náleží. Hl. kv.č. je 7 (ozn. 1-7 popř. K-Q), vedl.kv.č. je 5 (ozn. 0-4 v závislosti na n nejvýše do n-1) v praxi se používá l používá symbolů s,p,d,f. Magnetické kvantové číslo m určuje vzájemnou polohu orbitalů a nabývá celočíselných hodnot od –l do +l včetně 0
V každém atomu existuje nejvýše 1 orb. S, 3 p, 5 d a 7 f, v každém orbitalu mohou být dva elektrony odlišující se směrem rotace- vyjadřuje se spinovým kvantovým číslem s (-½ nebo ½)
Orbitaly jsou elektrony obsazovány postupně podle energie, která je potřeba k jejich odtržení od jádra.
Sloučením různých prvků vznikají sloučeniny, chemické vazby – volné elektrony z neúplně obsazených orbitalů.
Vnější vrstva elektronů – valenční vrstva (elektrony) – určuje chemické vlastnosti prvku. (vzácné plyny mají plně obsazené orbitaly – jsou velmi stabilní, jednoatomové, za normálních podmínek se neslučují)
Periodicita vlastností prvků
Zákonitost o periodicitě vlastností prvků popsal v roce 1869 D.I. Mendělejev, seřadil tehdy známých 63 prvků do tabulky podle vzrůstajících relativních atomových hmotností. Z per.vl.prvků mohl předpovědět existenci tehdy neznámých prvků(Se,Ga,Ge). Dnes 106 prvků, řádky tabulky tvoří periody, přechodné prvky – orbitaly d jsou obsazovány před p, lanthanidy, aktinidy – 6.a7. perioda – zaplňují se f orbitaly, jsou vyčleněny. Sloupce tvoří skupiny, ty se dělí na hl.a vedl. Podskupiny podle podobných chemických vlastností.
Kovy, nekovy, amfoterita prvků
106 prvků – 16 kovů, 7 polokovů, ostatní kovy. Kovy – elektropozitivní prvky, odtržením valenčního elektronu se stabilizují jako kationty, pevné skupenství (výjimka Hg), lesklé, dobrá tepelná a elektrická vodivost, kujnost, tažnost, vysoká tt a tv. Nekovy – schopnost přijímat elektrony do své valenční vrstvy, elektronegativní, všechna skupenství, matné (výjimka I), nevodivé (výjimka grafit), nejsou kujné tažné, nízká tt a tv. Typický kov je Fr (opak F), kovový charakter roste v tabulce zprava doleva a shora dolů. Úhlopříčka od B k At – hranice mezi kovy a nekovy. Elektropozitivní prvky se vyznačují jako zásadotvorné (jejich oxidy+vodyhydroxidy, +kyselinysůl+voda) Elektronegativní prvky – jejich oxidy+vodykyseliny, + zásadysůl+voda
Amfoterní prvky – vyskytují se v kationtech i aniontech (kyselý nebo zásaditý charakter)Al, Sn, Pb, As