Sloučeniny Fe

Ox.číslo II.a III, rozpouštěním Fe v kyselináchželezn. soli –nepodléhají hydrolýze, nejznámější síran a chlorid; hydroxid železitý – využití při čištění vody,
Horčík
Rozšířen ve sloučeninách-křemičitanech, uhličitanech, získává se elektrolýzou karnalitu, nejlehčí konstrukční kov, uplatnění ve slitinách, stříbrobílý, lesk ztrácí vzdušnou oxidací, středně tvrdý, tvárný nad 220°C, hoří bílým plamenem, rozpouští se ve zředěných kyselinách, MgO-těžká tavitelnost, využití ve stavebnictví.
Hliník
Třetí nejrozšířenější prvek v zemské kůře, nejrozšířenější kovový prvek, ve sloučeninách-křemičitanech, výroba z bauxitu, stříbrolesklý, bílý, velmi tažný a kujný-Alfólie, na povrchu se vytváří vrstva oxidu hlinitéhokorozní odolnost, (zvýšení je eloxováním), konstrukční materiál, výroba obalů, výborný elektrický vodič, čištění vody.
Zinek
Výroba ze sfaleritu, praží se na ZnO, ve vlhkém vzduchu rychle ztrácí lesk, (vznik ZnO), využití antikorozní povlak, výroba suchých článků, spalováním par zinku v proudu vzduchuZnOvýroba pryže, speciál. skel, emailů, glazur a barviv.
Měď
Produkce ze sulfidických rud (1/2% Cu), koncentrace flotací, (15 – 20%Cu, 1400°C,), surová měď se čistí elektrolyticky, načervenalá barva, měkká, houževnatá, dobře tažná, vynikající tepelná a elektrická vodivost, ve vlhku se povléká vrstvou měděnky, (uhličitan měďnatý, nevzniká ve styku s kyselými dešti); modrá skalice-galvanotechnika.
Cín
Vyskytuje se především jako cínovec z něhož se vyrábí redukcí uhlím, stříbrobílý, lesklý, kujný, tažný (staniol); pod 13°Cšedý cínrozrušování (cínový mor), nad 161°C zkřehnemožnost roztlouct na prach,netečný k vodě i vzduchu, výroba konzerv, uplatnění ve slitinách.
Olovo
Výroba pražením z galenitu, modrošedý, na čerstvém řezu lesklý, velmi měkký, tažný, pokrývá se vrstvou oxidustálý na vzduchu, využití-olověné akumulátory, ochrana proti radiaci, výroba kabelů; sloučeniny Pb-základní antikorozní hmoty na Fe a ocel. Olověná běloba při značení silnic.
Chrom
Výroba z chromitu, lesklý, tvrdý, křehký, na vzduchu stálýpovrchová ochrana jiných kovů, chromany označovány jako karcinogeny.
Mangan
Sloučeniny manganu doprovázeny sloučeninami Fe, vyskytují se ale i manganové rudy (burel, manganit), slitiny Fe – Mn : ferromangan (až 40% Mn), zrcadlovina (6-30% Mn). Manganaté soli obsaženy v podzemních vodách.

žárovzdorné výrobky

Vlastnosti kovů
Typický kovový lesk, neprůhlednost, dobrá roztažnost, vysoká tepelná a elektrická vodivost, v tuhém stavu jsou vesměs krystalické; většina kovů – šesterečná soustava, řada má krychlovou popř. i jinou, rozdílná hustota (530-22700kg/m3); rtuť – jediný kapalný; rozdílná tvrdost (K, Na, Pb), zkouška vrypem, vtiskem; el.vodivost se snižuje s rostoucí teplotou, nejlepší vodivost Au, Ag, Cu, nejhorší As, Sb, Bi; supravodivost – odpor některých kovů Hg, Pb, klesá při t=0K odpor téměř na nulu; polovodiče (Ge) – vedou proud jen za určitých podmínek; magnetické vlastnosti kovů – diamagnetické – elmag. Indukcí získají mag.moment směřující proti vnějšímu poli; paramagnetické – moment ve směru vnějšího pole; ferromagnetické – moment i bez vnějšího působení
Způsoby výroby kovů
Čisté se vyskytují jen výjimečně, nejčastěji jsou to kovy ušlechtilé, většina je vázaná ve sloučeninách – rudách – nejdůležitější jsou oxidy (Fe, Mn, Zi, Al) a sulfidy (chalkopyrit, sfalerit, galenit, rumělka, cinabarit), z oxidů se získávají redukcí vodíkem, nebo hliníkem (aluminotermie), pomocí elektrického proudu můžeme kovy vyloučit z roztoku jejich solí, vylučují se na katodě
Nejdůležitější fyzikální a chemické vlastnosti vybraných kovů a jejich sloučenin
Železo
Po Al 2.nejrozšířenějším kovem v zemské kůře, výlučně ve sloučeninách (hematit, magnetit, limonit, siderit, pyrit), součást hemoglobinu, výroba z oxidů železa jejich redukcí za přítomnosti metalurgického koksusurové železo (4%C), struska- odpadní produkt výroby železa, lehčí než roztavené železo. Kychtový plyn- uniká z vysoké pece, (N,CO,metan, H), surové železo - tvrdé, křehké, snížením obsahu Ckujné a tažné =ocel, tvrdost se zvyšuje kalením (700-900°Cochlazení, křehkost se odstraní zahříváním na teplotu 300°C), slitinové oceli-příměsi zajišťují tvrdost, houževnatost, odolnost proti korozi.

trvale odolávají vysokým teplotám a jejich žárovzdornost je min. 1580°C, dělení obecné: kyselé (dinas, šamot), zásadité (dolomitové, magnezitové), neutrální (uhlíkové, chromitové), dělení chemicko-mineralogické: 9 skupin a 31 podskupin; dělení podle teploty žárovzdornosti: žárovzdorné (do 1770°C), velmi žárovzdorné (do 2000°C), vysoce žárovzdorné (nad 2000°C)
šamotové výrobky – vysoký obsah SiO2 a Al2O3, uplatnění do 1500°C, název podleostřiva,
dinas - vysoký obsah SiO2, velká únosnost v žáru, odolný proti kyselým taveninám, malá odolnost vůči změnám teploty pod 600°C, 12-18 dní v peci,
magnezitové, dolomitové a chromitové výrobky – magn. – vysoký obsah MgO, můžou obsahovat oxid chromitý (nad 35%chromitové), dolomitové mají vysoký obsah MgO a CaO; odolnost v zásaditém, velká únosnost v žáru
tuhové výrobky – využití uhlíku v podobě grafitu, odolnost proti změnám teploty, výroby: jíl, šamot, grafit
uhlíkové výrobky – z jemně mletého koksu nebo antracidu a dehtu, zpracování dusáním nebo lisováním, provádí se grafitacevytvoření krystalického grafitu, zpomalovače neutronů v atomových elektrárnách
spec.keramika – výrobky z forsteritu, zirkonu, čistých oxidů, karbidů, nitridů, boridů, a silicidů