Thursday, May 25, 2006

RNK

Takto organizovaná struktura chromatinu je připodobňována ke "korálkům navlečeným na šňůrce". Ve struktuře jsou dále vázány proteiny, enzymy, a chromosomální RNK ve složitém komplexu chromatinu. Ten se před dělením buňky organizuje do pentlicovitých chromosomů.Chromatinová DNK představuje největší podíl DNK v buňce. Nese tedy většinu genetické informace. Nukleoprotein chromatinu je vinutý stupeň a jeho konformace se výrazně mění s aktivitou buňky. Proto je uspořádání chromatinu v jádře buňky považováno za vodítko posouzení buněčné aktivity. Tedy, buňky se světlými jádry jsou více aktivní než buňky s jádry kondenzovanými a tmavými.

Tuesday, May 23, 2006

nukleosom

Základní strukturální jednotkou chromatinu je nukleosom. Nukleosom sestává ze čtyř typů histonů (H2a, H2b, H3 a H4) kolem nichž se obtáčí část vlákna molekuly DNK o délce 146 bazí. Sousedící nukleosomy jsou navzájem spojeny vláknem DNK o délce 60 párů bazí (tzv. spojovací nebo-li internukleosomální DNK) překrytým histonem H1. Na celý nukleosom tedy připadá okolo 200 párů bazí DNK. Vlákno nukleosomů je v buňce prostorově členěno do šroubovicových struktur vyšších řádů (tzv. selenoid).

Monday, May 22, 2006

euchromatin

Proto euchromatin rozpoznáme jako organizovanou strukturu pouze elektronovým mikroskopem. Z uvedeného vyplývá, že poměr obou typů chromatinu je úměrný tmavému a světlému zbarvení jader buněk.Vzhledem k velké délce řetězců DNK (několik centimetrů) a malému prostoru buněčného jádra musí mít DNK složitou a několikastupňovou substrukturu (viz. schéma stavby chromosomu). Proto je DNK v jádře buňky strukturně kondenzována v chromatin. Chromatin je tak složen především ze svinutých řetězců DNA vázaných na bazické proteiny (histony).

Sunday, May 21, 2006

Chromatin

V jádře buněk se pomocí světelné a zvláště elektronové mikroskopie rozlišil chromatin ve dvou strukturálních podobách: kondenzovaný nebo-li heterochromatin a rozptýlený nebo-li euchromatin. Heterchromatin má podobu hrudek (ve světelném mikroskopu) a odpovídá spiralizovaným a dehydratovaným úsekům chromosomů. Euchromatin se nebarví a proto není ve světelné mikroskopu vidět, přičemž na euchromatických úsecích probíhá intenzívní syntéza RNK.

Saturday, May 20, 2006

K vnitřnímu listu

jaderného obalu se váže vrstva heterochromatinu, která je světlolomná a představuje ve skutečnosti právě to, co vidíme ve světelném mikroskopu. K zevnímu listu jaderné membrány jsou často vázané polyribozomy a tato část jaderného obalu mnohdy přímo souvisí s drsným endoplazmatickým retikulem. Jaderný obal pak funguje jako drsné endoplazmatické retikulum a vytváří polypeptidové řetězce. Zevní a vnitřní jaderná membrána se k sobě v některých místech přibližuje a splývá v okrscích, zvaných nukleární póry, které zprostředkovávají spojení mezi jádrem a cytoplazmou. Póry mají osmihranný tvar o průměru 60 – 70 nm a jejich počet se u savčích buněk odhaduje na 3000-4000, přičemž zabírají přibližně jednu třetinu povrchu jaderné membrány. Póry však nejsou pravými otvory, neboť jsou přepaženy tenkou vrstvičkou jemně granulární hmoty, tzv. diafragmou.

Thursday, May 18, 2006

Jaderná membrána

(karyolema)
Je-li jádro od cytoplazmy odděleno jaderným obalem, označujeme tyto buňky jako eukaryotické. Jadernou membránu můžeme vidět ve světelném mikroskopu jako tenkou linii ohraničující jádro. Elektronový mikroskop odhalil, že jádro je obklopeno dvojicí paralelně uspořádaných membránových jednotek, oddělených úzkým (40 – 70 nm) prostorem zvaným perinukleární prostor (cisterna). Jinými slovy je obal jádra tvořen dvojicí membrán (vnějším a vnitřním listem) a volným prostorem mezi nimi označovaným jako perinukleární prostor.

Wednesday, May 17, 2006

Průměr

- velikost jádra kolísá u živočišných buněk mezi 5 – 10 µm a do jisté míry závisí na velikosti samotné buňky. S velikostí jádra souvisí významný parametr jeho hodnocení, kterým je tzv. nukleocytoplazmatický poměr. Tedy poměr velikosti jádra k velikosti cytoplazmy. Přičemž platí, že buňky nezralé a málo diferencované mají nukleocytoplazmatický poměr posunut ve prospěch jádra, které je většinou sférického tvaru. Diferencované a zralé buňky mají naopak nukleocytoplazmatický poměr posunut ve prospěch cytoplazmy a tvar jádra specificky uspořádaný (např. do segmentů u zmíněných neutrofilních granulocytů).
Jádro buňky je od cytoplazmy odděleno jadernou membránou, obsahuje hrudky chromatinu a jedno nebo více jadérek nacházejících se v jaderné matrix.
________________________________________

Tuesday, May 16, 2006

Tvar jádra

je závislý především na druhu buňky a rovněž významně koreluje s diferenciací a maturací buněk a dále s jejich funkcí. Buněčné jádro apolárních buněk (tedy neorientovaných určitým směrem) je většinou kulovitá nebo protáhlá struktura umístěná obvykle ve středu buňky. V buňkách cylindrických je tvar jádra oválný, eliptický až tyčinkovitý. Jádra monocytů a makrofágů mají tvar ledvinovitý či podkovovitý, jádra neutrofilních granulocytů jsou členěna na segmenty. V závislosti na buněčné funkci (například nahloučením sekretu) se může jádro zcela oploštit.

Sunday, May 14, 2006

Na rozdíl od savčích erytrocytů

má drtivá většina buněk jedno jádro. Existují případy, kdy ve světelném mikroskopu pozorujeme některé buňky, které obsahují v cytoplazmě jádra dvě (např. hepatocyty). Popřípadě jsou buňky, které disponují velkým počtem jader, přičemž podle jejich geneze lze rozlišit mnohojaderné buňky na plazmodia a syncitia. Plazmodium vzniká tak, že nejprve dojde k rozdělení jader (karyokineze), ale poté nedochází k rozdělení buňky (cytokineze). Syncitium vzniká procesem oproti plazmodiu do jisté míry opačným, neboť dojde ke splynutí několika buněk v jeden mnohojaderný útvar (např. svalové vlákno kosterní příčně pruhované svaloviny).

Saturday, May 13, 2006

Jádro

(nucleus)
Buněčné jádro je základním stavebním prvkem buňky a je zároveň nepostradatelnou součástí každé plnohodnotné buňky. Představuje centrum, které řídí a kontroluje činnost buňky, která je zakódována v chromosomech. Z toho mimo jiné plyne, že bez jádra mohou žít buňky omezenou a předem programovanou dobu, přičemž bezjaderné buňky postrádají schopnost se množit. Počet jader v buňce závisí především na typu buňky. Existují buňky, u kterých jádro nepozorujeme, přičemž důvodem jeho absence je plnění specifických funkcí těchto buněk. Mezi bezjaderné buňky patří například savčí červené krvinky - erytrocyty.

Thursday, May 11, 2006

3) desmin (skeletin): nachází se v hladkém svalstvu a v Z diskách svalstva kosterního a srdečního
4) gliová filamenta: jsou součástí astrocytů avšak nikoliv neuronů
5) neurofilamenta: vyskytují se v neuronech
Intermediární filamenta připojují buněčné organely k transmembránovým proteinům a k filamentům extracelulární matrix a tímto způsobem zpevňují příslušnou tkáň.

Tuesday, May 09, 2006

1) cytokeratiny: nacházejí se zejména v epiteliálních buňkách, kde hrají důležitou ochrannou roli před odřením a ztrátou vody a tepla (paznehty, kopyta, epidermis, rohy), poskytují maskování a okrasu (peří, šupiny, kůže) a ochraňují povrch organismu zejména před mechanickým poškozením.

2) vimentin: vytváří filamenta, která se nachází v buněčných elementech mezenchymového a embryonálního původu (u nediferencovaných buněk).

Monday, May 08, 2006

Intermediární filamenta

Nedávné studie prokázaly, že tato třetí významná fibrilární složka cytoskeletu je přítomna téměř ve všech eukaryotických buňkách. Intermediární filamenta mají průměr 8 - 11 nm a představují relativně velmi heterogenní skupinu vláken (viz. elektronogram intermediárních filament níže). Na základě svého složení (podle typu proteinů) a výskytu jsou rozdělena do 5 základních typů:

Sunday, May 07, 2006

Diterpeny

– Fytol – v chlorofylu; Vitamin A – cyklický alkohol
Triterpeny – Skvalen – z jater žraloka, meziprodukt biosyntézy steroidů; Saponiny
Tetraterpeny – přírodní barviva (žlutá – červená):
a) uhlovodíky - a,b,c- karoten; b-kroten – provitamin vitaminu A (=2x vitamin A)
- lykopen – spíše červené zbarvení
b) kyslíkaté deriváty – žluté zbarvení listů na podzim, pampelišky, slunečnice
- lutein (žlutá); rhodoxantin (červená)
Polyterpeny – přírodní kaučuk gutaperša(výroba podmořských kabelů)
-elastické
Steroidy – patří mezi isoprenoidy spolu s terpeny, př. látky fyziologicky účinné, základem steran, biosyntéza probíhá přes skvalen
1) Steroly – obsahují –OH; živočišné(=zoosteroly) – cholesteroly (5,2 mmol/l), rostlinné(=fytosteroly) – ergosteroly(UV® vit. D2)
2) Žlučové kyseliny – trávení a vstřebávání tuků, ve formě solí ve žluči (kyselina cholová)
3) Steroidní hormony – pohlavní (testosteron, progesteron, estron) nebo kůry nadledvinek

Saturday, May 06, 2006

Theofylin

( v čaji; diuretikum) thebromin (kakaové boby, ořechy, čaj, kola; diuretikum)
Monoterpeny - Limonen – cyklický uhlovodík obsažený v terpentýnové silici a v citrusových plodech
Geraniol – acyklický alkohol obsažený v růžovém oleji
Menthol – cyklický, sekundární alkohol obsažený v dřevě kafrovníku
Kafr – bicyklický keton obsažený ve dřevě kafrovníku; a,b-pineny – podstatná složka terpentýnového oleje jehličnanů
- nenasycené uhlovodíky
Seskviterpeny - Farnesol – v silici květů pomerančovníku, jasmínu, lípy; Azuleny – v heřmánku; Humuleny – ve chmelu

Friday, May 05, 2006

Kodein

– methylderivát morfinu; léčivo proti kašli Heroin – diacetylderivát morfinu
Efedrin – při dušnosti, jako adrenalin při kolapsu způsobuje stopnutí krevního tlaku, v mnoha lécích
Papaverin – z opia, protikřečový účinek, v lécích s atropinem Chinin – subtrop. Stromy, kůra chininovníku, horečnaté nemoci
Námelové alkaloidy – námel = parazit v žitě (Ergotamin, ergometrin – v porodnictví; ergotoxin – proti migréně)
L.S.D. – diethylamid kys. Lysergové; barevné vidiny a halucinace
Strychnin – z kulčiby obecné, v nepatrných dávkách způsobuje křečovité ztuhnutí svalů, prudce zasahuje mozek a míchu
- napouštění zemin k hubení škůdců; v lékařství – dusičnan – při vyčerpanosti, obrnách
Brucin – z kulčiby obecné, jedovatý!
Alkaloidy s purinovým cyklem: Kofein – obsažen v kávě(1-1,5%), v čaji (3-5%), v semenech koky2-3%)
- analeptikum –látka, která neovlivňuje psychiku, stimuluje nervovou soustavu, zlepšuje myšlenkové pochody, odstraňuje únavu
- léky na migrénu, dráždí srdeční sval

Thursday, May 04, 2006

Nikotin

– v listech a kořenech tabáku, jedovatá kapalina, která způsobuje zúžení cév, zvýšení krevního tlaku a rakovinu plic
Piperidin – v pepři
Atropin – v rulíku zlomocném, durmanu a blínu; zředěný roztok Ţ rozšíření zornic ® oční kapky v očním lékařství
-snižuje sekrece slinných žláz a má protikřečové účinky
Skopolamin – uklidňující účinky – mírné narkotikum
Kokain – listy koky; způsobuje lokální znecitlivění, pro nebezpečí návyku nahrazován symetrickými přípravky
Morfin – z opia (sušená šťáva nezralých makovic); v lékařství: utišení bolesti, vyvolává hluboký spánek, tlumí mozkovou činnost