Wednesday, February 28, 2007

Středooceánské hřbety

Horniny těchto oblastí (tvoří oceánskou kůru) jsou přímým produktem parciálního tavení pláště. Ve srovnání s ostatními horninami kůry obsahují malá množství nekompatibilních prvků. Oproti materiálu svrchního pláště jde ale o materiál značně diferencovaný.
Z toho plyne, že ve středooceánnských hřbetech usí docházet k první diferenciaci plášťového materiálu. Vzniká zde primitivní kůra bazaltického složení na úkor pláště. Tato kůra se potom pohybuje směrem ke kontinentům a v oblasti ostrovních oblouků se ponořuje pod kůru kontinentální.

Labels:

Tuesday, February 27, 2007

Kontinentální kůra

je výsledkem rozsáhlého jednorázového procesu. V některých obdobích pak dochází k rozsáhlým výlevům láv a tím k obohacování kůry o přinesený materiál.
Materiál přinášený z pláště podléhá dalším přeměnám. Srovnáme-li množství chemických prvků v horninách kůry s horninami svrchního pláště zjistíme, žekůra je výsledkem několikanásobného přepracování materiálu pláště.
Hlavními oblastmi, ve kterých dochází k diferenciaci materiálu pláště, jsou středooceánské hřbety, ostrovní oblouky a také okraje kontinentů. V těchto oblastech při procesu tvorby kůry převládají procesy magmatické a metamorfní.

Labels:

Monday, February 26, 2007

Původní kůra

vznikla rozsáhlou diferenciací materiálu. Množství materiálu není neměnné. Množství materiálu se neustále zvyšuje přirůstáním kůry na úkor svrchního pláště. Mezi pláštěm a kůrou dochází k rozsáhlé výměně materiálu. Jejím důsledkem jsou změny v množství a distribbuci prvků v zemské kůře. Výsledkem je koncentrace litofilních a inkompatibilních prvků v kůře a ochuzování pláště o tyto prvky.

Labels:

Sunday, February 25, 2007

Růst kontinentální kůry

Kůra Země je tvořena archaickými jádry obklopenými mladšími zónami. Tyto mladší zóny jsou na archaická jádra "nalepovány". Mechanismus narůstání kůry však nebyl dlouho znám. Dnašní názory na růst kontinentální kůry je možno rozdělit do tří skupin :
a) Zemská kůra (také atmasféra a hydrosféra) jsou výsledkem rozsáhlé jednorázové diferenciace Země. Všechny procesy jsou cyklické, většina z nich se odehrává pouze v kůře a jen vyjímečně dochází k výměně materiálu mezi pláštěm a kůrou. Materiál, který v takovém případě přichází do kůry je ale pouze recyklovaný. V důsledku toho je pak množství a distribuce prvků v kůře Země v průběhu času stejné.

Labels:

Saturday, February 24, 2007

Geochemický vývoj Země

Raná kůra Země

Definice rané kůry je problematická. Obvykle je takto pojmenována první kůra vzniklá magmatickou diferenciací. Vznik a vývoj archaické kůry vysvětluje několik hypotéz, žádná z nich však není bez výhrad.
Je však jednoznačné,že v průběhu raných stádií vývoje zemské kůry došlo ke značné diferenciaci prvků. To se týká zejména prvků s velkým iontovým poloměrem a s vysokým mocenstvím. Takové prvky jsou koncentrovány hlavně ve vyšších částech pláště a v kůře.
Původní kůra Země se nedochovala, všechny horniny zachované až do dneška jsou produktem probíhajících geologických procesů a několikanásobného přepracování materiálu v kůře.
Předpokládá se, že původní kůra byla zničena částicemi dopadajícími na povrch Země.
K těmto závěrům se dospělo na základě porovnání stáří meteoritů a měsíčních hornin (4,6 miliardy let - tak bylo stanoveno také stáří Země) s horninami zemského povrchu (3,7 až 3,8 miliardy let).

Labels: ,

Thursday, February 22, 2007

Jádro Země

můžeme také rozdělit na dvě části - vnější kapalné jádro a pevné vnitřní jádro. Kapalné jádro se pohybuje a spolu s jádrem pevným působí jako dynamo - odtud silné magnetické pole Země.
Jádro obsahuje převážně železo a nikl. Kromě těchto prvků se v jádře pravděpodobně vyskytují také některé vzácné - zlato, stříbro, platinové kovy, dále molybden, křemík a nejspíš také hořčík a draslík. Pravděpodobná je přítomnost sulfidů, zejména FeS.

Labels:

Wednesday, February 21, 2007

rozlozeni

Pod zemskou kůrou je vrstva zemského pláště. Do hloubky asi 400 kilometrů je pevný plášť, v hloubkách od 1 000 do 2 900 kilometrů plastický spodní plášť. Mezi nimi (400 - 1 000 km) je přechodná zóna. Od jádra a kůry je plášť oddělen již zmíněnými diskontinuitami.
Svrchní plášť je ultrabazický, hlavními horninami jsou dunit, eklogit a peridotit.
V přechodné zóně dochází ke krystalizaci hornin za vysokých tlaků a změně ve složení.
Spodní plášť obsahuje pravděpodobně silikátové horniny s obsahem sulfidů, základními prvky jsou Si, Mg, Ca, Fe, Al, S.

Labels:

Tuesday, February 20, 2007

Kontinentální kůra

je tvořena dvěma vrstvami. Svrchní vrstva - granitická je od vrstvy spodní - bazaltické oddělena další diskontinuitou - Conradovou. Svrchní část kontinentální kůry je kyselé povahy a obsahuje více Si, Al, OH, alkálií. Hlavními horninami jsou kyselé granitoidy a metamorfované horniny. Bazických a ultrabazických je méně než 15 %. Tato část kůry je navíc pokryta vrstvou sedimentů, jejíž mocnost se pohybuje od 500 do 10 000 metrů. Spodní vrstva je tvořena zejména bazalty se zvýšeným obsahem Si, Al, Ca, Mg, Fe.

Labels:

Monday, February 19, 2007

Zemská kůra

Zemská kůra dosahuje hloubek 10 až 60 km. Její nejvyšší část je v interakci s atmosférou, hydrosférou a biosférou a je tvořena z 98,5 % následujícími osmi prvky : O, Si, Al, Fe, Ca, Na, K a Mg. Oproti plášti je kůra o 10 až 15 % bohatší na SiO2.

Je rozdíl mezi kůrou oceánskou a kontinentální. Oceánská kůra má menší mocnost a je tvořena jednou vrstvou - bazaltickou. Je charakterizována horninami ultrabazickými se zvýšeným obsahem Si, Ti, U, Th a dalších prvků oproti kůře kontinentální. Ve sovnání s kontinentálními bazalty mají oceánické nižší obsah K, Rb, Sr, Ba a dalších prvků.

Labels:

pokracovani

b) očkování - očkujeme na předem připravené a popisovačem označené plotny s MPA
(u stanovení specifických skupin mikroorganismů na příslušné jiné médium).

1. Očkujeme 0,1 ml suspenze na 1 misku, vždy alespoň 2 misky od každého ředění.

2. Napipetovaný vzorek roztíráme sterilní hokejkou krouživým pohybem po celém povrchu misky. Dnem misky otáčíme v opačném směru a na hokejku netlačíme.

3. Při pipetování i „hokejkování“ otevíráme misky co nejméně.

c) kultivace - kultivujeme v termostatu při 37 °C 1 – 2 dny nebo při 30 °C 2 – 3 dny, misky pokládáme dnem vzhůru.

Labels:

Sunday, February 18, 2007

Stanovení počtu buněk nepřímou metodou

mikroorganizmy: Micrococcus luteus, Escherichia coli, Pseudomonas fluorescens

Pomůcky: sterilní bakterilogické plotny s MPA, sterilní zkumavky, pipety, hokejky, sterilní fyziologický roztok.

Postup:

a) ředění - všechny kroky ředění je nutno provádět sterilně.

1. Připravíme řadu sterilních zkumavek s 0,9 ml sterilního fyziologického roztoku.

2. Ze vzorku sterilně odebereme 0,1 ml suspenze a přeneseme do 1. zkumavky.

3. Čistou pipetou nejprve promícháme obsah 1. zkumavky, a potom odebereme 0,1 ml, které přeneseme do 2. zkumavky.

4. Další čistou pipetou opět nejprve obsah 2. zkumavky promícháme a pak odebereme 0,1 ml do 3. zkumavky. Stejným způsobem pokračujeme až do konečného ředění.

Labels:

Thursday, February 15, 2007

buňky

Metoda vychází ze základního empiricky ověřeného předpokladu, že z 1 životaschopné buňky vyrůstá 1 kolonie. Pojmem „životaschopnost“ se v tomto případě rozumí schopnost buňky vytvářet na agarovém živném mediu viditelné makroskopické kolonie. Zaočkování inokula do agarového média je možno provádět dvěma způsoby: 1. očkováním inokula (nejlépe v objemu do 0,5 ml) na předsušené agarové plotny a jeho rozetřením sterilní hokejkou nebo 2.zalitím potřebného objemu inokula (nejčastěji 1ml) vytemperovaným agarem a důkladným rozmícháním. Druhou metodou je možnou použít i pro stanovení anaerobů (kultivace pod parafinem). Výsledek se udává jako počet kolonie tvořících jednotek (KTJ, angl. zkratka CFU – colony forming unit), což zahrnuje i fakt, že některé kolonie nevznikly z jedné buňky.

Suspenzi je nutné před očkováním ředit, aby na tuhém mediu vyrostly jednotlivé kolonie, které se nepřekrývají svými okraji. Obvykle se používá při ředění koeficient 10, buňky se vyřeďují postupně, aby se zabránilo rozbití buněk osmotickým šokem. Pro určení optimálního konečného zředění je nutno odhadnout hustotu suspenze (0-103 buněk/ml bez opalescence, 105/ml lehce opaleskuje, 107-109/ml tvoří mléčný zákal, závisí na tvaru a velikosti buněk).

Labels:

Wednesday, February 14, 2007

Nepřímé (kultivační) stanovení počtu buněk

Nejčastějším způsobem počítání buněk mikroorganismů pomocí kultivace je počítání kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Tato metoda je nejrozšířenější, neboť umožňuje zjištění počtu živých mikroorganizmů jak v kapalných nebo tuhých látkách, tak i na povrchu předmětů, ve vzduchu apod. Používáme ji při zjištění přežívajících buněk při dezinfekčních nebo sterilizačních zákrocích, v genetických studiích při sledování letálních účinků použitých mutagenů, apod., ale především při mikrobiologických rozborech potravin a potravinářských surovin včetně vody. Při těchto potravinářských rozborech můžeme pomocí plotnových metod zjistit celkový počet přítomných mikroorganizmů nebo počet buněk určité skupiny mikroorganizmů, což je umožněno použitím selektivních půd, na nichž se mohou rozmnožovat pouze ty druhy mikroorganizmů, které chceme stanovit. U vzorků s nízkým počtem mikrobů zpracováváme větší množství vzorku filtrační metodou, u vzorků o značném mikrobiálním znečištění používáme vhodné ředění.

Labels:

Tuesday, February 13, 2007

Přímé stanovení počtu mikroorganizmů mikroskopickým počítáním


K počítání pod mikroskopem se používají suspenze o vhodné hustotě, preparáty bez úpravy nebo upravované fixací či barvením. K pozorování nezbarvených buněk se používají upravené mikroskopické techniky, např. fázový kontrast.

Pro počítání mikroorganismů se používají různé typy počítacích komůrek (Thomova, Bürkerova, Vošahlíkova). Všechny se skládají ze silného podložního skla s vyrytou sítí čtverečků a krycího skla, které se pokládá na boční lišty, čímž vzniká mezi sklíčky prostor o přesně definované hloubce. Pokud nemáme k dispozici komůrku, můžeme počítat mikroorganismy v zorném poli a přepočítáme na plochu krycího skla, pracujeme se známým objemem suspenze.

Labels:

Přímé (mikroskopické) metody využívají počítání buněk v mikroskopickém preparátu. Při nepřímém (kultivačním) stanovení buněk zjišťujeme počet životaschopných buněk pomocí počítání kolonií na agarových plotnách. Výhodou mikroskopického počítání je rychlost získání výsledků, získané výsledky však zahrnují jak živé, tak i mrtvé buňky. Kultivační metody jsou nákladnější a časově náročnější, poskytují však obraz o skutečném fyziologickém stavu kultury.

Labels:

Monday, February 12, 2007

bunky

pro zjišťování počtu mikrobiálních buněk v určitém prostředí se používá jednak přímé nebo nepřímé počítání buněk, jednak stanovení buněčné hmoty přítomných mikroorganizmů nebo metody sledující intenzitu biochemické činnosti přítomných mikrobů. Nejpřesnější a nejcitlivější jsou metody zjišťující počet buněk. Používají se především při rozboru potravin, při kontrole kvasných technologických procesů a při kontrole hygienických a sanitačních podmínek potravinářských provozů nebo distribuce potravin. Metody stanovující hmotu biomasy používáme v kulturách mikroorganizmů, zejména při bilancování kvasných procesů nebo při biochemických pracech. Sledování činnosti přítomných mikroorganizmů se používá pro rychlé posouzení mikrobiologické čistoty potravin.

Labels:

Saturday, February 10, 2007

Stanovení počtu buněk

Zjišťování počtu mikroorganizmů je rovněž nutné při některých biochemických a genetických experimentech. Pro stanovení množství buněk mikroorganizmů v různých prostředích byla vypracována řada metod, takže pro daný účel je možno zvolit metodu nejlépe vyhovující. Stanovení počtu mikroorganizmů se provádí v daném objemu a přepočítává obvykle na 1 ml původního vzorku. Těmito výsledky jsou pak korigovány získané výsledky experimentů.

Labels:

Thursday, February 08, 2007

V mikrobiologii je nedílnou součástí stanovení počtu mikrobiálních buněk v určitém prostředí (např. při kontrole biotechnologických procesů, při hledání optimálních růstových podmínek pro určitý kmen mikroorganizmů, při analytickém stanovení vitaminů, aminokyselin nebo jiných sloučenin, při sledování účinnosti dezinfekčních nebo konzervačních prostředků nebo při zjišťování mikroorganizmů v potravinářských surovinách a hotových výrobcích, ve vodě a vzduchu). V potravinářství je stanovení počtu mikroorganizmů velmi důležité, neboť nás informuje o kvalitě surovin i hotových výrobků a o jejich údržnosti. Sledováním počtu mikrobů, případně i jejich druhů, se můžeme také přesvědčit o vhodnosti technologických postupů, o bezpečnosti sterilačních zákroků a také o sanitačních a hygienických podmínkách na daném úseky výroby nebo distribuce.

Monday, February 05, 2007

Roztoky

- = homogenní nejméně dvousložkové soustavy látek
- druhy:
I.
1. roztoky kapalné: a) tuhých látek v kapalině (NaCl ve vodě)
b) kapalin v kapalině (vodný roztok kyseliny)
c) plynů v kapalině
2. roztoky plynné
3. roztoky tuhé
- nejvýznamnější jsou roztoky kapalné, kde je nejčastějším rozpouštědlem voda (mj. diethylether,
aceton, ethanol, benzen, toluen, …)
II.
1. nasycený: molekuly rozpouštěné látky se přestávají rozpouštět – vz. heterogenní směs
2. nenasycený. Molekuly rozpouštěné látky se stále rozpouští

Sunday, February 04, 2007

- běžně se vyskytuje ve 3 skupenstvích: kapalné: voda, pevné: led, plynné: vodní pára
- bezbarvá, v silné vrstvě namodralá kapalina bez chuti a zápachu
- teplota tání: 0°C, bod varu 100°C
- jedna z nejstálejších sloučenin (x bouřlivě reaguje s alkalickými kovy za vzniku příslušného hydroxidu, za vysokých teplot reaguje s některými kovy za vzniku vysoce korozívního oxidu)
- přijme-li proton vz. oxoniový kationt: H2O + H+ → H3O+; odštěpí-li proton vznikne hydroxidový aniont: H2O → OH- + H+
- disociace vody: 2 H2O → H3O+ + OH-, disociační konstanta je K= 10-14
- druhy vody:
1. sladká x slaná – rozpuštěnými solemi je způsobena tvrdost vody: a) přechodná: způs. uhličitany, zbavíme se jí varem: Ca(HCO3)2 → CaCO3 + H2O + CO2; b) trvalá: způsobena sírany, které jsou varem nerozložitelné
2. pitná (tvrdost 10-20°německých tzn. 100-200mg Ca/l H2O; musí být zdravotně nezávadná bez choroboplodných mikrobů; nesmí překročit hranici iontů (např. NH4+, NO3-, NO2-) x užitková

Thursday, February 01, 2007

Voda

- pokrývá 2/3 zemského povrchu, ve formě vodní pára obsažena v atmosféře, součást živých organismů
- struktura: atom kyslíku vázán s dvěma vodíky pod úhlem 105°
- tzv. lomená molekula
- silně polární charakter
=> dobře rozpouští polární látky



- molekuly vody tvoří vazby vodíkových můstků